První polovina roku 2019

Závodní sezóna začala, už máme za sebou skoro polovinu závodů, ale zatím se vše neodvíjí podle našich představ, protože nás brzdí technické problémy.

Vše začalo parketovým předjařím v Praze. Závod se odjel už v únoru v tělocvičnách naší základní školy v Petrovicích. Nastoupili jsme v plném počtu, tedy já – Pavel, Šimon a Štěpán. Šimon závod zcela opanoval a všem ostatním odjel o “parník”. Já jsem se trápil, protože jsem těsně před závodem udělal veliké změny na přední nápravě a proto auto nezatáčelo. Během závodu jsem závadu odstranil (spravily to čtyři podložky M3) a ke konci už to jezdilo celkem dobře. S Pepou Vackem jsme se dohodli, že od příštího závodu budeme oba nastupovat jak se čtyřkolou, tak i s dvoukolou a tím zahájíme tradici dvoukolek (auta s jednou poháněnou nápravou) na Cirus cupu.

Dalším závodem bylo Andělské peklo u Jirky Kessla v podzemních garážích. Tentokrát potrápila technika Šimonka, protože dokázal v jedné RZtě ukroutit středový kardan k přední nápravě svého XB-čka. Od té doby jezdil s náhonem jen na zadek. My s Pepou jsme začali litovat nápadu jezdit se dvěma auty, ale jeden před druhým jsme se tvářili, jako že je všechno v pořádku. Šťopík tentokrát nejel, protože konečně chytil neštovice.

Následovala Pražská rally, tradiční závod Safari cupu v areálu naší školy. Štěpán ještě nebyl fit a tak zůstal jen v roli diváka. Nám se Šimonkem se celkem dařilo, i technika celkem držela. Jediný problém u mě nastal už před startem závodu, když jsem u své dvoukoly (XV01) měnil po shakedownu diferenciál. i přes veliké ambice se mi nepodařilo předjet dvoukolkáře a týmového kolegu Páju Mrázka.

Další závod se odjel  Chotěvocích pod názvem Rally Krkonoše. Šťopík opět nejel, měl pro změnu virózu, ale spíše to byl dozvuk těch neštovic. Během shakedownu jsem si auto pečlivě dovažoval a zkoušel různé gumy. Po doladění auta jsem si omylem zapojil regulátor opačně a tím jsem ho spálil – neopravitelná závada. Do startu závodu zbývaly vteřiny a já jsem vše vyřešil tak, že jsem vyndal zadní poloosy ze Šťopíkova TA-čka, převrtal jsem karoserii a dal auto do UP (uzavřený prostor). Do první RZ-ty jsem tak vyrazil ve stejném nastavení jako používá můj nejmladší syn. Auto kupodivu fungovalo, po první RZ-tě jsem do něj dal větší pastorek a ve stejném nastavení jsem dojel celý závod. Sice opět za Pájou, ale dojel jsem. Šimonek dojel bez nehody a to v Top Ten – poprvé v životě!

Následoval super rally víkend. V sobotu jsme odjeli první závod v Benátkách. Byl to první závod na Kobra Blokách (předepsané pneu v rámci šampionátu). Shodou okolností i první závod, kde jsme testovali ráfky vytištěné na 3D tiskárně. Nebyla to dobrá volba, Šimonek během jedné RZ-ty zcela zničil jeden ráfek, sice dojel, ale s velikou ztrátou. Já jsem měl taky problémy, když jsem ulomil páku řízení na těhlici a obdržel jsem VP. Po provizorní opravě jsem závod dokončil a dokonce se mi podařilo v poslední RZ-tě předjet Jirku Půlpána a dostat se na celkové druhé místo ve dvoukolách. Šťopík závod dokončil bez potíží, TA-čko je prostě dokonalé.

V neděli jsme odjeli Mníšecké RZ-ty v rámci Cirusu. Opět jsem běhal za dvěma auty a opět jsem spravoval řízení u dvoukoly – zatáčelo to jen doprava. Taky jsme trochu zápasili s nabíjením baterek a já jsem jí musel dokonce v poslední RZ-tě měnit. Jinak to byl závod povedený s velikou diváckou kulisou a ještě větší podporou od města. Určitě se sem zase vrátíme.

Týden poté se konal závod u Pepy Vacka, který byl pro mne velmi smolný. Tratě byly úžasné, Pepa měl všechno perfektně připravené, pozval i závodníky z Moravy, přijeli motorkáři na veteránech, bylo to moc bezva. Mě se ale bohužel pokazilo na autech co se mohlo. Čtyřkola nedojela jedinou RZ-tu s náhonem všech kol. Důvody byly různé (zadní diferák, řemínek, vypadlá poloosa,…) a je až neuvěřitelné, že se to všechno sešlo v jednom závodě. Dvoukola se pokazila až v poslední RZ-tě, kdy vypadla tyčka z polosy. Šimon i Štopík dojeli bez úhony na slušných místech, takže nakonec jsme z vyhlašování všichni odjížděli s medailí a bohatou cenou – díky Pepo!

Další velmi smolný závod nás čekal ve Dvoře Králové. Šimon zničil další dva ráfky a ukroutil tyčku v centrálním kardanu. Já jsem měl problém s tyčkou v poloose, kterou jsem před závodem zalepil vteřiňákem. Nebyla to dobrá volba, vydrželo to jeden a půl RZ-ty. V poslední RZ-tě jsem opět dojížděl Jirku Půlpána, ale po destrukci ráfku mi upadlo kolo a nakonec jsem skončil až za ním. Šťopík si taky vybral smůlu, kdy se mu jinak bytelné TA-čko začalo rozpadat.

P.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *